JARO a klíčení semínek

V předjarním období si dopřejme přírodní „multivitamín s minerály“ jakým jsou naklíčená semena rostlin. Velikostí nepatrné semínko v sobě při klíčení skrývá obrovskou sílu, která ho dokáže přeměnit v rostlinu nebo i v mohutný strom. A tuto životadárnou sílu můžeme využít i v náš prospěch pojídáním klíčků. Klíčky mají posilující vliv na imunitní systém, dále účinek anti-bakteriální  a proti-rakovinotvorný a snižují hladinu cholesterolu. Klíčky obsahují betakarotén, vitaminy C, D, E, K a vitaminy skupiny B, obsahují i hodně minerálních látek - hořčík, vápník, fosfor a železo. Při naklíčení obilných zrn se zvyšuje aktivita enzymů, celkový obsah bílkovin a vitamínů skupiny C+B. Stravitelnost bílkovin zrna se zlepšuje, enzymy pomáhají k lepšímu trávení. Klíčky si může v minizahrádce doma na okně či v kuchyni jednoduše vypěstovat úplně každý. Klíčím, klíčíš, klíčíme...pro zdraví

Hrách setý

Hrách byl odjakživa pokrmen chudých lidí, díky svým hodnotným bílkovinám často nahrazoval maso. Zralá semena hrachu obsahují bílkoviny, cukry, vitamíny skupiny B, minerální látky – draslík, sodík, vápník, fosfor, hořčík, železo, měď a zinek a látky vyvolávající nadýmání. Proto se suchý hrách před vařením namáčí nebo nakličuje. Naklíčený hrách obsahuje enzymy podporující trávení a je tak lépe stravitelný. Zelený nezralý hrášek je bohatý na vitamíny A, B a C a je výbornou zeleninou nejen pro děti, ale také pro diabetiky. V zimním a jarním období si dopřávejte raději klíčky jako přirozený zdroj minerálů a vitamínů místo tropického ovoce a umělých vitamínů, které organismus mnohdy ani neumí využít. Malé množství čerstvých klíčků denně postačí. Pozor na předávkování, i u klíčků stejně jako u luštěnin platí pravidlo 1 hrsti. Pravidlo 1 hrsti při konzumaci luštěnin: každý, kdo nechce mít bolení břicha, může najednou sníst jen tolik luštěnin, kolik se mu vejde do hrsti (děti malou, dospělí větší). Pozor na ochlazující účinek klíčků, v zimě je přidáváme k tepelně upraveným jídlům či pečivu a do salátů ze syrové zeleniny spíš v teplejším období.

Která semena se hodí k nakličování? Pšenice, vojtěška alf alfa, zelená sója Mungo, čočka, hrách, cizrna, ředkvičková, slunečnicová, dýňová, sezamová a amarantová semínka a mandle (mandle stačí namočit přes noc a ráno sníst 3 – 8 ks, děti 3 ks). Dětem nejlépe chutná naklíčený hrášek, mungo a vojtěška alfa alfa, naklíčená čočka obsahuje například kromě vitamínů i železo, které často chybí bledým anemickým dětem a dospělým po zimě, když bývají často nemocní.

Postup klíčení: semena přebereme, pořádně propláchneme a namočíme přes noc asi na 12 hodin do studené vody. Ráno vodu slijeme a odkapaná semena dáme zavařovací sklenice se šroubovacím víčkem, do kterého jsme hřebíkem udělali několik větracích otvorů, které poslouží jako cedníček.  Proplachujeme 3 x denně čistou studenou vodou a ze sklenice ji snadno scedíme tak, že sklenici obrátíme vzhůru dnem a necháme ji obrácenou třeba na odkapávači na nádobí.  Vodou můžeme zalívat pokojové květiny. Sklenici umístíme nejlépe na teplejší místo s teplotou okolo 21°C. Asi třetí den semínka vyklíčí. Všechna poškozená semena odstraníme, je důležité udržovat klíčidlo v čistotě, v případě plesnivění vše vyhodíme do kompostu a nádobu důkladně vyčistíme. Klíčení ve sklenici se hodí pro malé množství semen nebo hodně malá semínka jako je vojtěška Alfa – alfa, když chceme klíčit větší množství semen, použijeme větší plastový cedník, který položíme na misku a zakryjeme talířkem. Také si můžeme zakoupit několikapatrové klíčidlo, kde lze klíčit několik různých druhů semen současně.

Kromě klíčků si doma na okně můžeme snadno vypěstovat i zelené výhonky – mikrozeleninu.

Nejznámějšími jarními výhonky je řeřicha setá, pěstovat lze výhonky i ze semen slunečnice, hrachu, pšenice, ječmene a ředkviček. Venku v čistí přírodě a na zahradě sbíráme od časného jara první výhonky planých jedlých rostlin jako je pampeliška, sedmikráska, jitrocel, kopřiva, políček a další „takzvané plevely“, které obohatí náš jídelníček o živé vitamíny a minerály. Doslova jarním životabudičem jsou plané druhy česneků – pažitka a česnek medvědí.

Jak pěstovat řeřichu setou

Drobná semínka řeřichy můžeme vysévat v zimě a na jaře do navlhčené vaty nebo písku, kde vyroste za pár dní. Zelené výhonky ostříháme nůžkami a použijeme do salátů nebo na chleba s máslem. Drobná semínka nasypeme na vatu do ploché misky a denně zaléváme a asi po 4 dnech už odstřihujeme nůžkami zelené výhonky. Z jednou použitých semínek už další výhonky nevyrostou, proto ji vyséváme opakovaně. Nebo si ji zasejeme do zeminy do květináče a od března i ven do záhonu, kde se po odkvětu sama vysemeňuje. Snadno si tak vypěstujeme vlastní osivo na další rok. Lístky řeřichy ze záhonu sklízíme před rozkvětem, později mají ostřejší chuť. Stejně jako výhonky řeřichy lze na okně pěstovat i další semínka štiplavých rostlin jako je hořčice setá nebo ředkvička, které mají podobné povzbuzující a pročišťující účinky. Kromě vaty se dobře pěstují výhonky v plastovém či keramickém klíčidle nebo v květináči s pískem či zeminou. (Více nápadů ke klíčení najdete v mých dvou knihách Bylinky pro děti a maminky 1. + 2. z Grady a v knize Výhonky a mikrozelenina Angelika Fürstler Grada 2018) tento text je ukázkou z on-line kurzu Dobrá imunita. Ukázku z celého obsahu kurzu najdete zde: pa.rentel.cz/lms/kurzDemo/KxpXBCuR a možnost přihlášení zde: www.rentel.cz/novinky/