Vánoční štrůdl s láskou a vděčností
Recept na nejlepší vánoční jablečný štrůdl s láskou a vděčností
Magdalény Dobromily
Moje příprava na pečení závinu z jablíček začíná vlastně už na jaře, když jabloně rozkvetou. To je pro mne velký svátek a bývá to koncem dubna a kolem 1.máje. Nejprve se objeví sytě růžová poupata a jarní jabloně tak vypadají jako červenající se stydlivé dívenky, když se na ně někdo dívá. Postupně začne jejich ruměnec světlat bělostnou bělobou otvírajících se květů. Jsou tak krásné a spanilé jako nevěsty. Jejich květy voní po jablíčkách a bzučí včelami. Každý rok se do nich znovu a znovu zamilovávám a udělám si vždy chvilku času mezi zahraničením, abych si jen tak pod nimi poseděla v tichém souznění. Ráda jim i zpívám děkuji za jejich krásu, plodnost a štědrost. Lidé narození kolem Vánoc jsou podle keltského stromového kalendáře lidé jabloně a jsou prý stejně jako ona štědří a druhým pomáhající. Patří k nim moje prvorozená dcera Ludmila, narodila se 28.12.
Na podzim obejdu zahradu a jabloně a sbírám jablíčka postupně, jak dozrávají do košíku a ukládám na zimu ta nejhezčí. Spolu s dětmi sbíráme také ořechy a oříšky a další podzimní plody. Pochutnáváme si šťavnatých jablíčkách, čerstvě utržená jsou nejchutnější. Z padaných jablek peču koláče nebo suším křížaly pro děti na zimu. Pár jablíček vždy ponecháme na stromech pro ptáky. Před Vánoci vybírám nejmenší červená jablíčka na ozdobení vánočního stromku, některá věšíme ven ke krmítku ptáčkům. Na závin vybírám jablka kyselejší, tolik aby jich bylo dost na čtyři nohavice štrůdlu. Slupky, které z nich oloupu, suším na topení na domácí ovocný čaj a semínka z jadřinců sním nebo schovám, jsou sice hořká, ale obsahují hodně minerálů i vzácnou měď. V tomto zimním adventním čase vzpomenu s láskou na jabloně, které mi své plody darovaly, jak byly krásné v jarním svatebním šatu z květů, kolik měsíců se mateřsky staraly o své plody, než přišly na náš stůl.
Před štědrým dnem 23.12. večer požádám děti, aby pomohly jablíčka strouhat, louskat ořechy a loupat mandle a pustíme si k tomu koledy. Pak připravím těsto podle rodinného receptu, vzpomenu na své blízké, mámu i babičky, které mě péct naučily, i na všechny pro které závin peču. Vzpomenu, jak maminka ve sklepě v domě mého dětství schovávala kyselá jablka ze „štrůdlového“ stromu z chaty, která nebyla dobrá k jídlu, ale jen do štrůdlu. Vzpomenu na starou jabloň na chalupě v Krkonoších, která tam roste už od dob mého dětství, víc než šedesát let, a každý rokem plodí měsíčně žlutá sladká jablka, která voní po muškátu. Tato jabloňová stařenka je velmi statečná a hodna obdivu, její kmen je totiž úplně dutý a nějakým zázrakem žije jen polovina kmene, vypadá jak děravá, ale velmi vitální okapová roura, kterou žádná horská vichřice či vánice nezlomí. Jakou radost má tato jabloňka, když její sladká jablka posbírám a její vytrvalost ocením díkem.
Připravená nastrouhaná jablka smíchám v míse s ořechy, mandlemi, hrozinkami a skořicí. Cukr většinou nepřidávám, když jsou jablíčka dost zralá není ho potřeba. Jablka si rozdělím na 4 hromádky a navrstvím hojně na rozválené těsto posypané strouhankou z piškotů. Těsto válí starší děti už samy a já ho pak jenom zavinu. Děti potírají povrch závinu rozšlehaným vajíčkem a zdobí nasekanými mandlemi. Opečené mandle ze štrůdlu a vánočky jsem měla jako dítě nejraději, tak na ně nikdy nezapomínám. Při pečení se provoní vůní jablek a skořice celá kuchyň.
Na Štědrý den chodím ráno poděkovat do zahrady všem stromům i jabloním za jejich dary. Nasypeme také ptáčkům do krmítek a ozdobíme pro ně smrk jablíčky a ořechy. Na jaře se budou k nám rádi vracet a sbírat hmyz. Na starém statku, kde žijeme, bývalo zvykem péct hodně vánoček a obdarovávat s nimi čeledíny, pomocníky, pošťáka, ale i všechna zvířata a prý dostávali kousek vánočky i stromy. Podle starého zvyku dodnes rozkrajujeme jablíčka a hledáme uvnitř hvězdičku pro štěstí. Prababička mých dětí, která zde dřív žila vyprávěla, že při štědrovečerní večeři se dávaly do rohů stolu klásky obilí a kousek od všeho, co se dřív na statku urodilo, jablka a ořechy. Nebývalo tolik cukroví jako dnes, ale závin a vánočka nemohly chybět.
Závin upečený předešlého dne pokrájím, pocukruji a narovnám na sváteční podnos na štědrovečerní stůl. Obdaruji jím další příbuzné o vánočních svátcích. Přeji si, aby moje děti převzaly tradici a naučily se tento rodinný recept se vším, co k němu patří i s úctou k jabloním, aby ho mohly předávat dalším potomkům.
Přeji Vám všem abyste měli možnost sázet jabloně a s láskou a vděčností o ně pečovat, a těšit se z jejich darů nejen na Vánoce. I stromy mají duši, a dokonce i velmi staré jabloně dokážou plodit dobré ovoce, jsou-li s láskou opatrované. Láska a úcta, kterou rozdáme všem ostatním bytostem i stromům, stokrát se nám vrátí.
Další recepty bylinkové najdete v mých dvo knihách Bylinky úpro děti a maminky 1.+2. z Grady.
Moje obrázky najdete na Fleru zde: www.fler.cz/shop/madoby